Způsob financování vysokoškolského studia v Česku mohou již brzy změnit studentské půjčky. Přístup k úvěrovému zdroji s nízkou sazbou otevírá vzdělání širokému okruhu zájemců, kteří si úhradu nákladů za současných podmínek nemohou dovolit. Jak budou studentské půjčky vypadat a jaké bude jejich využití?
Nová možnost financování VŠ studia
Již koncem tohoto roku by se u nás mohly začít poskytovat půjčky pro studenty. Novelu zákona, která nízce úročené půjčky studentům umožňuje, již podepsal prezident. Z půjček by se nehradily jen náklady samotného studia, ale také ubytování, stravné a cestovné.
Půjčky pro studenty jsou cíleny na ty, kteří si studium nemohou z finančních důvodů dovolit, ale také na ty, kteří ze studia předčasně odcházejí. Na řadě univerzit opouští studium z důvodu špatných studijních výsledků jen malé procento studentů. Ostatní odcházejí do zaměstnání, začínají soukromě podnikat nebo mají k ukončení studia jiné důvody. Dřívější odchody ze studia nejsou dobrou zprávou pro ČR, která má stále jeden z nejnižších podílů vysokoškolsky vzdělaných osob v populaci ve srovnání s průměrem EU.
Splácení až po získání vlastního příjmu
Dluh ze studentské půjčky by se začal splácet až po nástupu do zaměstnání. Krok má však řadu kritiků, nejčastěji se skloňuje v souvislosti se zatížením mladých osob po vstupu do samostatného života. Mladí lidé budou stát před výzvou uhradit náklady na bydlení nebo splátky hypotečního úvěru společně se splátkami studentské půjčky.
Zkušenosti ze zahraničí naznačují, že náklady studentské půjčky zatěžují osoby i po další desítky let.
K nákladům na studium by se v pozdějších letech mělo přidat předpokládané hrazení školného na VŠ.
Kdo ponese riziko z nesplácení
V případě, že by půjčky poskytovaly komerční banky, byl by stát v roli určitého garanta a převzal by závazky za ty, kteří půjčky přestali splácet. Očekává se, že by půjčky mohlo využívat až 10 tisíc studentů.
Výše půjčky a konkrétní podmínky zatím nejsou upřesněny, nejčastěji se mluví o půjčce mezi 3 až 7 tisíci korunami měsíčně. To by odpovídalo například půjčce ve výši 300 tisíc korun za bakalářské studium. Nejasný je zatím i postup, když student s půjčkou nepostoupí do dalšího ročníku, studium přeruší nebo ukončí. Také se uvažuje o struktuře půjčky. Zda bude fungovat podobně jako stipendium v podobě pravidelně vyplácených částek nebo se jedná pouze o úvěrový limit a bude na studentovi, jak rychlým tempem finanční prostředky z půjčky vyčerpá.
Jak fungují půjčky v zahraničí
Druhý uvažovaný princip pracuje s modelem státního fondu, který by přímo rozděloval půjčky jednotlivým žadatelům bez zapojení dalšího subjektu. Podobný model funguje už několik let na Slovensku a má nastavené limity půjček v různých pásmech. Na nejvyšší půjčku mohou dosáhnout studenti, kteří studují na prestižních školách a nejlepších světových univerzitách v zahraničí. Na poloviční limit základní půjčky mají nárok studenti, kteří jsou ze sociálně znevýhodněného prostředí. Slovensko poskytuje studentům půjčky s čtyřprocentním úrokem a s fixací na celou lhůtu splácení. Na Slovensku jsou půjčky poskytovány s desetiletou lhůtou splatnosti.
V České republice se zatím čeká na zpřesnění podmínek, za kterých budou půjčky poskytovány a na to, až vláda uvolní peníze do zřízeného fondu.
Autor: ZOXO.cz